
Město Schwechat, známe ještě z doby Římanů jako sídlo rytířů „Ala Nova“, je zmíněné poprvé jako trh carku pryc již v roce 1334. Po dobu staletí se Schwechat rozvíjel jako město řemesel a obchodu. Voda stejnojmenné řeky poháněla mlýny, které se v průběhu 19. století proměnily v továrny.
Pivovary ve Schwechatu vznikly v 16 a 17. století. V tomto období byla založena „Orientální obchodní společnost “, která vyráběla textil na vývoz do Turecka. Kromě pivovaru ve Schwechatu měly své sídlo hlavně textilní továrny.
Franz Anton Dreher, původem z Pfullendorfu am Bodensee, koupil 22. října roku 1797 pivovar Klein-Schwechater. Jeho syn, Anton Dreher I., se stal zakladatelem dynastie pivovarníků ve Schwechatu, která v 19. století „Spojene pivovary, St. Marx a Simmering – Dreher, Mautner, Meichl AG“ až na úroveň vyvážejícího závodu.
Rozhodnutím rady ministrů ze 24. srpna roku 1922 se Schwechatu stal městem. O šest desetiletí později, 15. října roku 1938, Schwechat přestane existovat jako samostané město, protože ho národní socialisté včlenili jako 23.obvod do "Velké Vídně ".
1. září roku1954 si Schwechat znovu vydobije samostatnost a to návratem do regionu Niederösterreich - Dolního Rakouska a administratívnim sjednocením s obcemi Alt- a Neukettenhofem a katastrálními obcemi Klederingu, Mannswörthu a Rannersdorfu se stane „Městskou obcí Schwechat“.
První zasedání samostatného města Schwechatu se koná 1.9.1954.
Z hospodářských důvodů byl za druhé světové války Schwechat silně zasažen útoky bomb.
V roce 1950 začala těžká práce rekonstrukce.
Koncem desetiletí a začátkem 60. let byly položeny základy mnoha továrem a veřejných institucí.
Již tehdy byl Schwechat nejenom moderním, průmyslovým městem, zároveň ale i městem kultury a volného času.
Historický archív
Historický archív městské společnosti Schwechatu nabízí dnes svým zájemcům z domova a ze zahraničí možnost dozvědět se víc o historii města Schwechat.
Adresa: Historický archív
Městská obec Schwechat
Radnice města Schwechat
Rathausplatz 9, Zr. 111
2320 Schwechat
Kontakt: Dr. Christina Pal
e-mail:
Tel.: +43 (0)1 701 08 – 284